Prváci

Konec prázdnin byl ve znamení Prvákovin. Což znamená, že já a Míša jsme měly na starost 4 termíny pro 30 přírodovědeckých prváků. Myslela jsem si, že to bude pohodička, lehárko, ale opak byl pravdou.

Na první termín jsme došly plné síly a optimismu. Program je všechny turnusy více méně stejný. První se hrají seznamovací hry, pak se jde na studijní, následuje menza a přednáška o ISu. Po přednášce začíná brněnská socializace, čili posezení v hospodě a v noci pařba v klubu. Další den procházka po Kampusu, knihovně, menze a na závěr závod city ralley. První várka prváků byla normální, i když né všichni jsou Vám prostě sympatičtí. Druhý turnus byl klid před bouří. Přece jen astrofyzici nejsou takoví pařmeni. Do toho jsem ještě odbíhala za svýma erasmáka. Tento semestr mám adoptovanou Australanku a Inda. A aby toho nebylo málo, ještě jsem byla okolnostmi a závodní radou donucena kandidovat do Akademického senátu :D Ale tak život se má přece užít :)

Nastalo pondělí, neboli první den třetího turnusu. Skupinka byla dost živá už od začátku. Po přemístění do hospody se velmi rychle aklimatizovali a piva v nich mizela závratnou rychlostí. K večeru byla nálada už tak veselá, že dva naši prváci spolu začali v rytmu tanga kroužit po hospodě. Po 10. hodině jsme se vydali vstříc pařbě v klubu, kde se měli sejít další prváci ze zbylých fakult. Už při přesunu na šalinu naše skupinka hlasitě zpívala slovenské písně. V šalině potichu pěli "Reklamu na ticho" a na České se znova rozjeli. V takovém stavu jsme se ocitli v Livinu, kde už bylo pár ostatních skupinek prváků. Filďáky jsme poznali na první pohled. Jejich vedoucí s mikinou "Revolta" se nedal přehlídnout. Naši biologové se velmi rychle vrhli na parket, kam jsme následně byly odvlečeny i my dvě. Bláhově jsme si s Míšou myslely, že pojedeme, jako předešlé dny, v 1 rozjezdem. Prváci nám zabavili kabelky a opět jsme byly odvlečeny na parket. Ostatní fakulty se postupně vytrácely, ale naše děti měly neskutečnou výdrž. Nakonec jsme z klubu musely doslova utéct, jinak bychom nestihly rozjezd ani ve 3. Ráno bylo krušné, zvlášť když máte být v 10 u Kampusu. Kupodivu všichni naši tanečníci vstali a dorazili. Po vyhodnocení city ralley nám zatleskali a my s Míšou šly padnout do postelí. Ve středu na posledním turnusu jsme byly lehce mrtvé. O to jsme byly víc překvapené, když se v hospodě najednou objevili naši biochemici z přechozího tusnusu. Prý pro velký úspěch dneska znova paříme. Dokonce jsme od nich dostaly i růže. Tomu říkám pozitivní feedback :)

Byly to sice náročné 2 týdny, ale děkuju za ně! :)