Hned
v úterý začal náš intenzivní 14 denní kurz němčiny. Dala
jsem si pochopitelně úroveň A1. Jsem němčinou nepolíbená.
Kdyby jste se chtěli zeptat, proč jsem teda jela na erasmus do
Rakouska, je to jednoduché - výuka na univerzitě bude v angličtině
(nebo aspoň tak nám to bylo řečeno a věříme tomu). Ondra se
sice německy učil, ale asi tak, jak já francouzsky (rozuměj –
nic moc, spíš nic než moc). Takže jsme se oba zapsali do A1.
I
když máme rakouský Campus asi 5 minut od koleje, došli jsme
přesně na čas. Můj orientační smysl se za (už skoro) 21 let
nestihl projevit. Ještě, že mám Ondru a Ondra má mobil s GPS.
Takže přesně v 9:00 jsme vpadli do třídy. 2 volná místa vedle
sebe byly už jen vepředu. Nepohrdli jsme jimi a začali se
rozhlížet po třídě. Opravdu pestrá směsice lidí. Chvilku po
nás do třídy vběhl Portugalec André, pak učitel Ulrich a asi 30
minut po začátku Číňanka Ma (vypadala hodně zmateně a ještě
pořád vypadá). Vedle mě sedí černoška Lory z Londýna. Naproti
je Polák Janoš, Ukrajinec Paul, Rumunka Amalia, Thaika Čen,
Argentinka Bernardeta, Italka Stefania, Irka Mischele, Belgičanka
Mailise, Francouzska Marinne. Úplný mišmaš.
Ulrich
nás teda vůbec nešetří. Od začátku na nás mluví německy.
Anglicky na nás mluví jen v případě, že celá třída vypadá
dost nechápavě. My na něj anglicky, on na nás německy. Místy je
to jako vystřižené z nějaké grotesky. Výuka je od 9 – 12:15.
Máme jen jednu 15 minutovou přestávku. To se celá třída zvedne
a jde na kafe. Světlý bod celého dopoledne :)
Musím
říct, že němčina je pro mě dost těžká a zní snad ještě
hůř než francouzština. Je to samé „er“, „ššš“, ke
všemu ještě jsou ty slova strašně dlouhá, takže než to někdo
správně vykoktá, chvilku to trvá. Někdy je ve všem takový
chaos, že ani nejde poznat, kdo jakou řečí mluví. Ulrich při tom
pobíhá po třídě a vykřikuje - „Nich“, „Ja“,
„Natürlich“, „Nochmals“. Před
polednem už jsou všichni opocení a těší se na konec. Vždycky
dostaneme ještě domácí úkol. Minimálně 2 stránky v učebnici.
Ještě, že tam jsou i výsledky :)
Většinou
o půl jedné dojdeme s Ondrou zničení na pokoj. Dáme oběd, film a pak usneme. Němčina dá zabrat. Ale warum nicht? Zkusit se
má všechno :)
Tschüss!
Žádné komentáře:
Okomentovat