Veškeré své věci jsem
narvala do kufru a 2 sportovních tašek + batoh s jídlem, peřiny a
medvěd. Rozloučila jsem se se sestrami a společně se staříkama
(rozuměj rodiče) jsme se vydali směr Rousínov. Po příjezdu
nastalo zděšení, protože Ondra s jeho taťkou začali vynášet
všechny jeho věci – 3 bedny s jídlem, obří kufr, sportovní
tašky.... Mamka začala vykřikovat, že mám málo jídla. Ve Vídni
asi bude potravinová krize či co :D No, naskládali jsme všechny
věci i sebe do druhého auta a zamířili směr Vídeň vstříc
osudu.
Dojeli jsme na místo
určení – centrum, kde měl být náš byt. Šli jsme se na něj
podívat. No, jak to popsat. Dalo by se to nazvat různě, ale byt
určitě ne. Spíš staveniště v suterénu. Byli jsme z toho tak v
šoku, že jsme se zmohli jen na – Ehmmm. Majitel dodal, že
instalatér dojde v úterý a zapojí vanu. Vana stála uprostřed
místnosti, okolo ní spoustu bordelu a v rohu plápolala kamna.
Vysmahli jsme z toho doupěte velmi rychle. Mozkové závity
šrotovaly naplno. Co budeme dělat? Kde seženeme bydlení na celý
semestr v sobotu večer? Přesunuli jsme se do mekáče, na kafe a
wifi. Opsali jsme si pár adres s cílem sehnat pokoj na koleji.
Pokoj jsme nesehnali, ale učinili jsme poznání – v sobotu večer
jsou vídeňské koleje otevřené, ale na vrátnici není žádná
kolejbába. Na všech kolejích bylo rušno a hrozný bordel.
Studenti byli přátelští, ale na otázku, kde je nějaký vedoucí,
jen bezmocně škubali rameny. Prej jen v otvíracích hodinách přes
týden, což je většinou 9-12. Pěkná anarchie. Když to porovnám
s českými kolejemi, kde člověka při vstupu skoro šacují....
Takže jsme se teda
vrátili zpět do Rousínova. Volala jsme onu horkou novinku domů.
Naši se smáli, že mám erasmus v Rousínově. V neděli jsme
googlili všechny možná ubytování ve Vídni. Večer jsme si pak
sedli k hokeji. Zlín hrál v Brně. Ondra si četl knížku a když
jsem vykřikla góóól, jen se nezaujatě zeptal, jestli Kometa
Ševcům nebo Ševci Kometě. Ondru od knížky nedostala ani
závěrečná bitka. Je to ignorant, ale mám půl roku, abych ho
převychovala. Kometa prohrála 0:4. Ondrův taťka prohlásil, že
to bylo určitě prodané a mamka se ptala, jestli má Kometa bílé
dresy.
V pondělí jsme nakonec
sehnali koleje a už v poledne jsme bydleli. Při vypisování papírů
se Ondry ptali, jestli chce s přítelkyní (myšleno se mnou)
společný pokoj. Nepouštěli jsme se do vysvětlování naší
situace a jen jsme kývali :) Koleje jsou hezké. Máme koupelnu i
záchod na pokoji a je tu strašné vedro. Kuchyň na patře je
veliká a je tam i televize. Uvidíme olympiádu, jupí! Dokonce je
tu i sauna a posilovna. Hmmm, co kdybych tady zůstala?
Jelikož bydlíme v
centru, tak je tu spousta kaváren, obchůdků a všeho možného.
Budeme mít co dělat, aby nám stipendium vydrželo až do června :D
Zatím to tady hodnotím kladně, ale bude to ještě lepší, až
nám konečně zapojí internet. Úřední hodiny ITchlapců jsou
přes prázdniny omezené na minimum. Ve Vídni si prostě musíte
všechno vychutnávat, žádný stres. Keep calm and be Austrian! :)
Žádné komentáře:
Okomentovat